Královská odměna za pomoc sedláků

Uprostřed křivoklátských hvozdů se nachází zbytky jednoho z nejmenších královských hradů u nás - Jenčova. Je to zvláštní, ale moc se o něm dodnes neví.
 Podle křivoklátské legendy cestoval jednoho zamračeného letního dne, těsně před bouřkou, krajem osamělý jezdec na koni. Ač jel sám, jeho šaty prozrazovaly, že by mohl mít klidně i ozbrojený ochranný doprovod. Když nebe prosvětlily první blesky, stačil muž jen tak tak dojet do Nižboru a schovat se tam v hospodě. K překvapení místních sedláků usedl ke stolu mezi ně a poručil všem nalít vína. Muži se ho ptali, s kým mají tu čest a jak se mu odvděčí za jeho pohostinnost. Neznámý cizinec sice neprozradil kdo je, ale řekl: „Jsem velkým milovníkem zvěře a hledám tady vhodné místo, kde postavit malý hrádek. Zdejší kraj se mi tuze zalíbil, a proto jsem přišel za vámi. Rád bych se dozvěděl, co se skrývá v těch hlubokých lesích, které tu vidím všude kolem sebe."

Lovecký hrádek Václava II.

Vesničané mu poradili, aby jel na sever od řeky prastarou stezkou, na niž narazí v lesích nad údolím Vúznice na skálu, na které by mohl postavit své sídlo.
Jakmile bouře skončila, vydali se s jezdcem hledat ono místo, aby se mu revanšovali. Přitom mu líčili, kolik nádherné zvěře žije ve zdejších lesích. Když dorazili na místo, tajemný jezdec se zaradoval: „Vskutku, božské místo pro můj hrádek. Děkuji vám za vaši pomoc. Až na téhle skále stane moje nové sídlo, jste všichni zváni.“
 Zanedlouho se do krajiny sjeli dělníci, kameníci, stráže a další lid a brzy zde stál královský lovecký hrad. Jako poslední sem, do už hotového, přijel český král Václav II. Svůj slib pak splnil, své průvodce pozval na hradní hostinu a učinil z nich své lovecké náhončí.
(bla)