Víra v upíry je stará jako lidstvo samo. Svoji tradici má zejména v balkánských zemích. Například v Řecku se (především ve venkovských oblastech) doporučuje zaklepat na domovní dveře třikrát. Věří se, že jednou klepají pouze upíři, kteří s obyvateli domu nemají dobré úmysly.
Hrad Bran přiláká ročně milion návštěvníků
V roce 1897 vydal irský spisovatel Bram Stoker svou nejznámější knihu Dracula a rozpoutal tím doslova „upírománii“. Dodnes z ní těží hlavně Rumunsko se svými tajemnými Transylvánskými Alpami, ve kterých leží hrad, jenž si spisovatel vypůjčil jako kulisy svého proslulého románu o hraběti – upírovi. Hrad se jmenuje Bran, leží na jihu Rumunska a ročně přiláká milion návštěvníků. Je zkrátka tak příjemné se zde bát...
Hodně zdejších turistů slavný román četlo, ale část z nich se zde poprvé dozvídá, kdo byl proslulému upírovi předobrazem. Inspirací Bramu Stokerovi se stal valašský kníže Vlad Tepes, zvaný Dracula.
Spisovatel Transylvánii nenavštívil
Hrad s dominantou hranaté věže však tento panovník nezaložil. Jako vojenská pevnost stavba totiž vznikla mnohem dříve. Bran znamená „brána“ a hrad hlídal přechod mezi tehdejšími rumunskými knížectvími – Valašskem a Transylvánií.
Bram Stoker měl bezpochyby dobře vyvinutou fantazii a představivost. Transylvánskou krajinu a její tajemnost sice popsal velice sugestivně, ale ví se, že zde nikdy nebyl. O to usilovně prý bádal v londýnské Královské knihovně a Britském muzeu. Zajímal se především o postavu knížete Vlada Tepese III., který měl tak špatné renomé, že se na postavu upíra hodil přímo ukázkově. Tento feudál 15. století totiž neměl se svými protivníky slitování.
Syn ďábla
Slovo Dracula ve skutečnosti znamená „syn ďábla“. Ve středověku existovaly nesmírně kruté způsoby vykonávání trestu smrti a jedním z nich bylo napichování na kůl, charakteristické pro země ležící na Balkáně a v oblasti tehdejší Osmanské říše. Traduje se, že Vlad – Dracula měl tento způsob popravy ve zvláštní oblibě, a proto získal přezdívku Napichovač. Ovšem na druhé straně, proč legendy o slavném upírovi nevyužít? Rumuni se toho chopili velmi aktivně a na Draculovi začali vydělávat. Kulisy romantického hradu jsou k lákání turistů jako stvořené. Jenže pravdou je, že nejenže hrad krutý středověký vládce nepostavil, ale ani zde nesídlil a nevydával odtud rozkazy k bitvám. Zřejmě se zde pouze zastavoval při svých cestách, při kterých vybíral daně. Pobyl si zde však jako vězeň v roce 1462 po bitvě s tureckým sultánem, při níž ho zradil uherský panovník Matyáš Korvín.
Legendy o krutosti
Nejen napichování na kůl, ale i upalování a další kruté způsoby smrti, zo vše Vladovi Draculovi legendy přisuzují. Traduje se dokonce, že nařídil tureckým poslům smeknout turbany, což se podle islámu nesmí. Když se turečtí poslové zdráhali, nechal jim tyto pokrývky přibít k hlavě hřeby. A tak se přihodilo, že tento středověký feudál vstoupil do dějin, a to díky slavnému britskému romanopisci i jako bytost strašící po smrti a vysávající krev z nebohých obětí.
(ls)