Duch Laury straší na prokletém místě

Jedním z tajemných pražských domů býval kostel svaté Máří Magdalény na Malé Straně, ve kterém prý i strašilo. Zjevoval se v něm podivný přízrak starého řeholníka. Fráter v kutně s kapucí měl krvavě ohnivé oči a na koho se podíval, ten prý buď zemřel, nebo vážně onemocněl. Ducha odstranila až modlitba zbožného mladého pátera, která přízrak zaklela do nejhlubšího podzemí.

Kostel i klášter byl vypleněn, řeholnice zavražděny

O této malostranské lokalitě najdete zmínku již ve slavné Kosmově kronice. Na zdejším území se již v jedenáctém století našeho letopočtu nacházela malá židovská čtvrť a synagóga. Tato hebrejská modlitebna byla zbourána a na jejím místě vyrostl kostel. Sám stavitel, po příslibu kariéry u panovníkova dvora, konvertoval ke křesťanství. Jenže z císařova slibu jaksi sešlo, a tak rozhněvaný stavitel (a také mecenáš) oltář a kostelík proklel. Muž se pak vrátil k víře svých předků a od té doby se zde začaly dít různé podivnosti.
Za husitských válek byl kostel vypálen a přilehlý klášter rovněž. Interiér byl vypleněn a řeholnice povražděny. Areál nabídli Jezuitům,  kteří se v Praze po příchodu do Čech usadili, ale ti ho odmítli, neboť se jim nelíbilo jeho umístění. Ale možná řádoví odborníci (středověcí psychotronici) okamžitě rozpoznali negativní náboj prokletého místa. Bylo by velmi složité a možná i zcela nemožné budovy rychle „ozdravit“ a negativní energie odrušit.

Marně čeká na vysvobození

Zkušenými vymítači zlých démonů byli Dominikáni, kteří nabídku na „ozdravení“ v roce 1604 přijali. Ovšem v časech císaře Josefa II. bylo zase zle. Věděl panovník o tom, že toto místo je nebezpečné?  Každopádně klášter zrušil, kostel nechal odsvětit a budovy byly rozprodány.
Ještě na konci 18. století zde sídli poštovní úřad a hrávalo se zde i divadlo. Několik místností bylo přestaveno na byty, kanceláře a šatny. A tehdy se dávná kletba opět přihlásila o slovo. V jednom z bytů žila herečka jménem Laura, která měla velice žárlivého muže. Jednoho dne manželské hádky vyvrcholily v děsivou tragédii. Manžel Lauru zavraždil a její hlavu poslal milenci – pražskému šlechtici. Lauřin duch v podobě bezhlavé postavy prý dodnes chodí v noci po chodbách domu a tiše pláče. Občas se ztrácí v měsíčním svitu, občas se odráží v oknech. Duše krásné Laury již dlouhou dobu čeká na vysvobozená, ale zdá se, že marně.
Jiří Nový